Nebojte se svatebních příprav. Lucie a Luboš si sami vystrojili perfektní svatbu a ještě přitom postavili dům

Polibek novomanželů

Přinášíme další inspiraci z rubriky Vaše svatba. Svůj netradiční svatební příběh nám svěřila čtenářka Lucie. Než aby nečinně čekala, až se její přítel vyjádří a požádá ji o ruku, raději začala se svatebními přípravami s předstihem. A ještě že tak, protože vše ještě zkomplikovaly stavební práce na místě svatby. Další detaily už nechme na naší nevěstě.

Ženich a nevěsta sedí na louce

Jako každá dívka jsem věděla, že se chci jednou vdát. Ale až když jsem potkala Luboše, věděla jsem, že s ním chci strávit zbytek života.

Náš příběh se začal psát dne 15. 12. 2015, kdy jsme konečně vyrazili na první rande. Našli jsme se na internetové seznamce. Díky bohu za moderní technologie, jelikož bez nich bychom neměli šanci se poznat. Již po prvním rande bylo jasné, že to bude láska.

Jedna schůzka střídala druhou a v březnu už jsem se stěhovala do Veselé. První rok jsme si užili sami dva. Ale k druhému výročí už jsme byli tři. Narodil se nám syn Kubík. Já už jsem si celých devět měsíců představovala, jak mě asi požádá přítel o ruku a kde a kdy. A ono nic. Tak jsem si říkala, že třeba v porodnici, když se Kubík narodil. A ono zase nic.

Tak jsem si v hlavě alespoň začala představovat, jak bude naše svatba vypadat.

Svatební přípravy s předstihem

Nejlépe na nějakém statku poblíž, kde bude vše k dispozici (jako stoly, židle, nádobí apod.). A věděla jsem, že chci určitě přírodní barvy – bílá, béžová, hnědá, meruňková. Takový ten uvolněný boho styl. Jenže když jsem to řekla mojí mamce, jak to asi jednou chci, tak se mohla zbláznit, že ona si přece na sebe takové barvy jako blondýna vzít nemůže, že prý se v tom necítí.

Takže jsem zapřemýšlela a pohledala na Pinterestu, až jsem našla fotky, které mě naprosto dostaly a věděla jsem, že tohle bude to pravé. Barvu jsem tedy změnila na jakékoliv odstíny růžové a fialové.

Nyní už byli všichni spokojeni a mohla jsem začít nakupovat výzdobu. Začala jsem si nakupovat umělé květiny a další dekorace z Aliexpresu, abych na to měla čas, než se přítel vyjádří, a říkala jsem si, alespoň to nebude stát balík najedou, ale bude to postupně. Takže jsem doma měla květiny a různé vázičky a svícínky ještě před žádostí o ruku. Což se může zdát vtipné, ale když nevíte, na co ta vaše drahá polovička čeká…

Zpětně můžu říct, že mi to tak vyhovovalo. Alespoň jsem nemusela vše shánět narychlo během pár měsíců. Ale když mě něco zaujalo, tak jsem to koupila a doma uložila do krabice.

Konečně je to tady

Našemu Kubíkovi už byly dva roky (listopad 2019) a přítel pořád nic. No, a jak jsme tak všichni na přítele tlačili, kdy že bude svatba, a kdy už mě konečně požádá o ruku, tak jsme se nakonec domluvili, že svatba bude příští rok v létě.

Měli jsme to tedy celé trochu obráceně. Nejdřív jsme si vybrali termín svatby 27. 6. 2020 a až poté přišla žádost o ruku, která už byla jen pomyslnou třešničkou a dortu.

Takže termín jsme měli potvrzený na matrice a mohli jsme začít hledat místo. Líbila se mi stodola v Mirošově, což je kousek od nás. Jenže přítel nakonec řekl, že proč by měl mít svatbu v Mirošově, když s ním nemá nic společného, a že by se mu líbila svatba doma. No budiž. Proč ne. Takže svatba bude doma na zahradě, alespoň nebudeme muset nikam přejíždět.

Svatba vs. stavba

Jenže to mělo takový větší háček. A to ten, že jsme bydleli na jednom velkém staveništi. Takže se muselo začít pracovat. A to celkem dost, vzhledem k tomu, že místo terasy a garáže byly jen vykopané základy. K tomu všemu si přítel vymyslel, že svatební obřad bude u jezírka na mole.

A tak jsme pracovali a já k tomu plánovala a vytvářela květinové dekorace. Vytvářela jsem svatební oznámení, svatební omalovánky, svatební noviny, kapesníčky a různé kartičky.

Molo jsme dokončili v březnu a střechu na trase a na garáži jsme dodělali ve čtvrtek týden před svatbou. Takže můžu říct, že jsme toho měli už oba plné kecky.

Do toho nám situaci zkomplikoval ještě koronavirus. Chvíli jsme nevěděli, zda svatbu neodložit. Ale můžu říct, že jsem ráda, že jsme vydrželi a svatbu zvládli v daném termínu, jelikož kdo dneska ví, jak to tu bude vypadat v září.

Organizace byla zábava

Veškeré plánování svatby bylo na mě, jelikož přítel musel stavět, abychom se vůbec měli kde vzít. Všechny dekorace jsem si vyráběla sama, všechny dodavatele jsem sháněla já. A že jich nebylo málo: DJ, kameraman, fotograf, fotokoutek, dort, zákusky atd., atd.

Ale já si to užívala. Zjistila jsem, že mě to plánování a tvoření strašně baví. A myslím, že výsledek stál za to. Přítel se zapojoval opravdu jen při dolaďování detailů. Svatební koordinátorku jsme na plánování nevyužili. To jsem zvládla hravě sama. Až ve svatební den jsem si říkala, že by se mi tam hodila. Byla bych možná více v klidu, kdybych věděla, že má vše na starosti někdo jiný. Ale zvládli jsme to i bez ní.

Svatební párty stan jsme stavěli už v úterý, abychom měli na vše dost času – navozit lavice a stoly, rozvěsit světýlka a rozmístit dekorace. Dekorace vypadaly lépe, než jsem si myslela.

Nakonec bylo vše dokonalé

Náš svatební den byl naprosto dokonalý. Počasí vyšlo na jedničku, až na ten vítr, který nám na fotkách cuchal vlasy.

Všichni pozvaní se bavili a párty byla až do tří hodin do rána. Naši přátelé si pro nás připravili hned několik úkolů: od klasického chomoutu, přes kouli u nohy, stavění nábytku se svázanýma rukama a tombolu, až po svatební Spartan Race od naší skupiny SRTG Rokycany.

Celý den byl naprosto boží. Děti se koupaly celé odpoledne v bazénu, jelikož bylo opravdu teplo. My dospělí večer v jezírku. Byla to svatební zahradní párty a bylo to nezapomenutelné. Moc děkujeme všem, kteří tam byli s námi.

Kubíček byl také skvělý, byl najednou tak samostatný, že občas ani nikdo nevěděl, kde je. Dokonce ani při obřadu nevyváděl. Večer jsem ho sice musela uspat já, ale usnul asi za pět minut, takže paráda.

Pár rad pro budoucí nevěsty:

  • Nejdůležitější je si ten den užít. Opravdu se snažit užít si každý okamžik. Protože už se to nedá vrátit zpátky.
  • Nestresujte se, když nebude vše podle vašich představ. Nikdo neví, jak to původně mělo být, takže ani nebudou vědět, že je něco jinak. My jsme třeba úplně zapomněli vyndat ovoce a čokoládovou fontánu a přežilo se to i bez ní. Berte harmonogram pouze orientačně. My jsme body přehazovali, jak bylo potřeba, ale stihlo se vše, co jsem chtěla.
  • Když vaše dítko nebude chtít oblečení co jste mu koupili, tak mu ho nedávejte. Je to zbytečný, stejně jde jen o fotky.
  • Když váš manžel odpadne ještě před půlnocí, tak ho jděte uložit a vy se bavte vesele dál. Je to známka toho, že se dobře bavil.
  • A ještě jedna rada. Zkuste zvládnout focení včas, ještě před tím, než bude manžel více veselý, než je potřeba. Trvá to pak déle, než jste chtěli…

Tipy na svatební nákupy

Snubní prstýnky jsme koupili v Brilasu. Svatební šaty jsem pořídila ve Svatebním salonu v Blovicích –můžu vřele doporučit. Paní je opravdu milá a ochotná. Přítel má oblek z Pietro Filipi. A Kubíčka jsme oblékli v H&M.

Svatební dekorace jsem nakupovala převážně v Pepcu, v Kiku a na Aliexpressu. Květinové dekorace jsem vyráběla sama. Slavobrána a malířský stojan je také vlastní výroba. Kulatinové tácy mi vyráběl můj taťka.

Raut jsme si zařizovali sami. Já dělala pomazánky a jednohubky. Moje mamka obložené mísy. Lubošovo mamka řízky. Teta nám udělala chlebíčky. Moje babička napekla. Lubošovo sestra udělala minipohárky a pizza šneky. Pouze minizákusky byly objednané a svatební koláčky – ty byly naprosto luxusní a dělala nám je paní Opatrná z Těškova. Svatební dort a cupcaky napekla kamarádka Lucie Říhánková a její švagrová.

Fotokoutek byl od Cheese-box, video natáčela Jana Kantorová z Olomouce a fotky máme od Vladislava Fišera.

 

Zdroj fotografií: čtenářka Lucie

Zanechte komentář
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. *

Pro zavření klikni na pozadí