Inspirativní love story. Takové je manželství anglické královny Alžběty II. a prince Filipa

20. listopadu tomu bylo přesně 72 let, co si (tehdy budoucí) britská královna Alžběta vzala za muže Filipa, prince řeckého a dánského. Na rozdíl od tehdejších královských zvyklostí se brali z lásky a jejich dlouhé manželství může být pro mnohé inspirací. Jaká byla jejich svatba?

Setkali se, když bylo princezně Alžbětě 13 let. Údajně se do Filipa ihned zamilovala a jak už víme, láska jí vydržela i do dospělosti. Jejich vztah přitom ze začátku nevypadal moc nadějně. Nejen, že byli vzdálení příbuzní, ale princezninu otci, králi Jiřímu VI., se nelíbil hlasitý smích a „námořnické způsoby“ nastávajícího ženicha.

Obavy měl král také z toho, jak britská veřejnost přijme jako manžela budoucí královny cizince, vyhnaného politickými okolnostmi v jeho rodné zemi do exilu. A ještě navíc spřízněného s Němci, což bylo po 2. světové válce v Anglii politicky velmi ožehavé. Alžběta si ale sňatek nakonec prosadila (němečtí příbuzní se události nesměli zúčastnit).

Filip, který působil v armádě, získal po svatbě titul vévody z Edinburgu, ale mnohem více věcí se kvůli své lásce musel vzdát. Např. titulu prince řeckého a dánského, vlastní vojenské kariéry, soukromí nebo dokonce příjmení. Alžběta si jako budoucí panovnice ponechala rodové příjmení Windsor a stejně tak se původně jmenovaly i jejich děti. Tvrdí se, že poslední skutečnost byla příčinou jisté manželské krize, která i toto dlouhé soužití potkala, snad i proto se později v 60. letech rodinné příjmení rozšířilo na Mountbatten-Windsor. Dalším kamenem na cestě byly občasné princovy aférky.

Celkově je však manželství považováno za stabilní a šťastné. A to je stále větší vzácností.

„Po celé ty roky je, jednoduše, mojí oporou a dodává mi sílu.“ – královna Alžběta II. o svém muži u příležitosti zlaté svatby v roce 1997

Zajímavosti o královské svatbě a manželství

Zásnuby mohla princezna veřejně ohlásit, až když dosáhla 21 let. Taková byla podmínka jejího otce, aby se svatbou souhlasil. Zásnubní prsten byl zdoben jedním centrálním diamantem obklopeným deseti menšími. Diamanty pocházely z tiáry Filipovy matky.

Svatba proběhla 20. 11. 1947 ve Westminsterském opatství, nevěsta měla v den sňatku 21 let, ženich 26.

Na svatbě měli více než 2000 hostů. Chyběly však mezi nimi tři ženichovy sestry, které měly německé manžely, a proto se nesměly zúčastnit.

Látku na svatební šaty si princezna pořídila za přídělové lístky. Šaty vytvořil britský návrhář Norman Hartnell, inspiroval se obrazem Sandra Botticelliho „Primavera“ symbolizujícím příchod jara – nové naděje. Měly čtyřmetrovou vlečku a byly pošity krystaly, flitry a perlami složenými do motivů květin.

Róbu doplnily saténové střevíčky zdobené perličkami.

Kytici tvořily bílé orchideje a myrta z keře od královny Viktorie (kytici po svatbě nevěsta položila na hrob neznámého vojína v opatství).

Ráno v den svatby praskla tiára, kterou měla mít Alžběta ve vlasech. Byl povolán královský klenotník a v rekordním čase ji stihl opravit.

Svatební dort měl čtyři patra a měřil přes dva metry. Novomanželé jej nakrojili mečem, který dostal princ Filip jako svatební dar od tchána.

Novomanželé dostali asi 2500 svatebních darů z celého světa a 10 000 telegramů s gratulacemi.

Winston Churchill označil svatební den za záblesk radosti na těžké cestě, kterou má Británie (po válce) před sebou. Byl symbolem naděje na nový život v míru.

Líbánky strávili na královském hradě Balmoral ve Skotsku.

Ještě, než se Alžběta stala královnou, žili manželé 3 roky na Maltě na vojenské základně, kde mohla budoucí panovnice vést relativné normální život daleko od královských povinností. V roce 2007 při 60. výročí svatby se na ostrov vrátili alespoň na dovolenou.

V roce 1997 oslavili zlatou svatbu, v roce 2017 platinovou. Jejich manželství je nejdéle trvajícím sňatkem britských panovníků vůbec.

 

Zdroj fotografií: Royal.uk, Instagram.com/royalcollectiontrust

Zanechte komentář
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. *

Pro zavření klikni na pozadí