„Svatba je o vás a partnerovi,“ připomíná Andrea, která měla malou svatbu svých snů

Svatba, svatební hosté

Trápí vás omezení počtu svatebních hostů kvůli Covidu-19? Andreu zrovna tohle nechalo chladnou, protože s partnerem měli vysněnou malou veselku jen s nejbližšími. I v 19 hostech to byla nádherná událost. Předáváme slovo samotné nevěstě, která se s námi podělila o svůj svatební příběh.

Svatební detaily, svatební kytice

Na Štědrý den, 24. 12. 2019, přisel ten den, kdy mě můj drahý požádal o ruku. Datum vybral již předem sám a já už věděla, že 30. května 2020 bude náš den D.

Přípravy začaly prakticky hned

S plánováním jsem začala takřka ihned. Sepsala jsem si seznam, co bude potřeba zařídit, sepsala jsem si i hosty, které bychom chtěli na svatbě mít. Na Facebooku jsem si našla různé skupinky zaměřené na svatbu a čerpala inspirace a informace. Můj budoucí muž se aktivně nějak extra nezapojoval, ale vždy, když jsem cokoliv chtěla, se o tom se mnou rád pobavil. Je to svatba nás dvou, takže mi přišlo na místě, aby o všem věděl a se vším souhlasil.

Měli jsme společnou představu o malé svatbě jen s lidmi nám nejbližšími. Ani jeden z nás nechtěl nic velkého a přehnaného.

Jako první jsme nechali udělat oznámení. Jelikož jsem chtěla umělou svatební kytku, hledala jsem na netu. Našla jsem paní Sacharovovu a byla to skvělá volba.

Svatba se musí odložit

Čas se neúprosně blížil a pak najednou přišel Covid-19. Několik týdnů jsme vyčkávali, ale nakonec jsme pod tíhou všeho raději svatbu přesunuli. Na matrice jsme vybrali datum 19. září 2020.

Přípravy zlehka pokračovaly dál, šaty i oblek jsme zařídili ještě na začátku léta. Prstýnky jsme koupili v jednom obchodním domě, kde jsme jen tak procházeli. Koukala jsem na ně a veděla, že to jsou ony.

Přiblížil se konec léta. Už se dozařizovaly jen takové maličkosti, jako třeba koláčky, menu a jiné. Přišlo září a opět strašák jménem Covid. Řekla jsem, že teď už se vdám, i kdyby jen se svědky. To, že budeme mít roušky, nám vůbec nevadilo.

Týden před svatbou byl trošku náročnější. Manželův první syn musel do karantény a sestra ze Švýcarska se bohužel taky nemohla dostavit. To nás trošku zlomilo, ale dohodli jsme se, že se prostě vezmeme.

Den D byl klidný a krásný

V pátek probíhaly poslední přípravy, nic stresujícího. V den D jsem byla tak nesmírně klidná, až mě to samotnou překvapilo. Všichni kolem mě stresovali, ale já se rozhodla, že si užiju svatbu od rána, a to bez stresu. V 9:00 odcházel manžel za svědkem. Já se v klidu nalíčila, učesala a oblékla. Najednou jsem stála a už jsem říkala své ano. Měli jsme jen 19 hostů, ale i tak to byla pro mě svatba jako z pohádky.

Strašně rychle ten den utekl a já teď projíždím fotky a pořád to prožívám znovu a znovu. Bylo to přesně tak, jak jsem si vysnila. Víte, svatba je především o vás a partnerovi, tak na to pamatujte.

Text a fotografie: Čtenářka Andrea

Zanechte komentář
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. *

Pro zavření klikni na pozadí