„I pokažená svatba, je svatba,“ má jasno čtenářka Anet. Aneb nelpěte na detailech, důležitá je láska

Většinou vám v rubrice přinášíme romantické, zábavné nebo napínavé příběhy o svatbách, které přese všechno dopadly na výbornou. U Anet tomu bylo jinak. Přes spoustu drobných nedopatření se ale vzali a dnes už na vše jen vzpomínají. Tento příběh ukazuje, že nemá cenu se hroutit z maličkostí. Raději se radujte z vzájemné lásky a nad detaily se nestresujte. Více už naše čtenářka.

Svatba, novomanželé

Nikde nikdo nepsal, že by to dopadlo i jinak, než si holky vysnily… Myslím si, že každá nevěsta své vyprávění přibarví, nikdy to není 100%. Já bych svým příběhem chtěla hlavně říct, že i když to nedopadne úplně dle vašich představ, nezoufejte, tak jako já, protože to nikdo ze svatebčanů nepozná. Všichni nám říkali, jak byla svatba krásná a dokonalá, jen já z pohledu nevěsty to viděla úplně jinak.

Svatbu jsem měla připravenou do detailu a nemohla jsem se dočkat. Původně měla proběhnout v příjemný jarní den a s krásným datem 4. 4. 2020. Zasáhl však koronavirus a my museli svatbu, jako tolik jiných párů, narychlo přeložit. Také nové datum 22. 8. 2020 vypadalo hezky a my se moc těšili, jak si naši svatbu užijeme. Ale během samotného dne se všecko začalo řítit samospádem zcela mimo moje plány a představy.

Svatba

Divoký den začal zbytečným spěchem

Svatební ráno bylo celkem v pořádku, až do příjezdu mé mamky, která začala tak plašit, že jsme na obřadu byli o hodinu dříve, už v 11 hodin. Byla jsem „utajená“ nevěsta, tudíž mě manžel měl vidět až na obřadu a musela jsem se schovat. Ve vedru, které ten den panovalo, jsem tu hodinu proseděla v autě (i když s klimatizací) a byla šíleně nervózní.

Konečně mi zavolala svědkyně, že můžeme vyjít ven. Vystoupila jsem z auta, kamarádka mi nachystala vlečku a závoj. V tom stresu jsem ale nechala v autě kytici. Šla jsem do zámku úplně vytřepaná, jako by mě snad čekala zkouška z maturity.

Svatba

Stojím před zavřenými dveřmi a matrikářka mě žene do obřadní síně. Poslala mě na písničku, na kterou šel manžel, a v tom rozechvění jsem šla. Ta moje hrála až potom, když už jsem stála u oltáře! Ale co, byla jsem na místě. Doprovod mě předal a řekli jsme si ano.

Já celý obřad držela manžela za ruku, třásla jsem se jak nikdy. Manželův svědek se mě potom ptal, jestli mi byla zima, protože se mi třásl i závoj.

Po výměně prstýnků a polibků jsem proplakala celou gratulaci. To ale ještě zatím byly slzy štěstí.

Svatba

Horko, hlad a čekání nejsou dobrá kombinace

Bylo šílené vedro, znovu bych se už v srpnu nevdávala. K tomu se přidaly komplikace s jídlem. Na sál, kde jsme měli hostinu, jsme přijeli o hodinu dříve, než bylo v plánu, tudíž catering neměl ještě dodělaný oběd. Muselo se čekat a hosté začali být nervózní.

Vše bylo hektické a šílené.

Svatba

Naše dvouletá dcera to v důsledku absolutně nezvládla a celý den proplakala. Moje tety a mamka se u ní střídaly. Po hodině, co byli s malou venku, zatímco my jsme se fotili, na mě jedna z mých tetiček zaútočila, že má moje dítě hysterický záchvat a zda mě to vůbec zajímá. V tu ránu jsem probrečela asi hodinu na záchodě. Manžel zpocený, jako kdyby vylezl z bazénu, mě uklidňoval.

Nakonec jsem se vrátila mezi hosty, ale měla jsem po náladě. Kvůli vedru nikdo pořádně nejedl, takže jídlo za X tisíců se rozdalo ještě v neděli svatebčanům.

Svatba, novomanželé

První tanec dopadl bohužel taky katastrofálně, naštěstí hosté to tak nevnímali a bavili se. Pak už jsem se uklidnila i já, házela se kytice, tančilo se a snažila jsem se zbytek dne si užít. Jediná skvělá věc bylo focení a natáčení. Díky úžasné fotografce a kameramanovi aspoň toto dopadlo dobře.

Svatba, házení kytice
Svatba, svatební tanec

Nenechte se během dne ovlivňovat ostatními

Od toho dne na zkaženou svatbu neustále myslím a neumím se z toho vzpamatovat. I manžel říkal, že to takhle nechtěl. Kéž by se to dalo vrátit.

Dam vám radu. Prosím, holky, nenechte si od nikoho do ničeho kecat, je to váš den a vy si ho užijte tak, jak chcete vy. Nemyslete na nic. A nikoho, kdo vás bude tlačit, ať změníte své plány, neposlouchejte.

Ale konec dobrý, všechno dobré. Jsme s manželem svoji a to je hlavní. A po zhlédnutí svatebního klipu a videa si už tyto zlé vzpomínky tak moc nepamatuji. Asi je to jako s porodem, v momentě když mate své miminko u sebe, tak si bolest nevybavujete. Tak v tomhle případě je moje „miminko“ svatební foto a video.

Svatba, svatební dort
Svatba, novomanželé

Text a fotografie: čtenářka Anet

Leave a Reply
Your email address will not be published. *

Click on the background to close