Vybíráte fotografa a nevíte zda povolat „amatéra“ nebo „profesionála“? Nejen o tom vám řekne své fotografka Kateřina Vlhová

Jednou z nejtěžších voleb vašeho dne „D“ je určitě volba fotografa. Mnozí snoubenci nemají vůbec představu, jak podstatný je to úkol. Ovšem z logického hlediska si vybíráte osobu, která zmapuje celý svatební den a zároveň bude po vašem boku po celý den. Takže nejen, že by tato osoba měla dobře zvládnout svoji práci, ale měla by být i příjemným hostem na svatbě. Z osobní zkušenosti jsem měla to štěstí natrefit na jednu takovouto fotografku „amatérku“ a dokonce s ní vytvořit i několik svatebních editoriálů pro vás. Dnes už bych Kateřinu Vlhovou 100% nazvala „profesionálem“, který má dvě zbraně. Fotoaparát a stálý úsměv :-)! Jak tedy zvolit fotografa, a jak to vidí fotografové vám příblížíme v dnešním rozhovoru.

Katko, zkus se čtenářům představit v 5ti větách.

Jsem maminka na mateřské dovolené dvou krásných holčiček, která se fotografování věnuje více než 10 let. Je to činnost, která mě naprosto naplňuje a u které mohu realizovat své představy a pocity. Bydlím na vesnici nedaleko Opavy. Fotografuji portréty, děti, páry, rodinné foto, nastávající maminky i svatby.

Co pro tebe bylo impulzem k tomu, aby tě začal zajímat svět za fotoaparátem? Pamatuješ si na jakém foťáku jsi začínala?

Ani nevím, co bylo tím prvotním impulsem, ale fotografii jsem se více začala věnovat na gymplu. Tehdy mě má učitelka výtvarné výchovy přihlásila do fotografické soutěže. Za maturitu jsem si strašně moc přála digitální fotoaparát. Rodiče mi koupili Canon Powershot SII. V tu dobu stál kolem 12 tisíc, což bylo fakt hodně. Ale fotil krásně. Časem samozřejmě přestal stačit a já si pořídila svou první zrcadlovku – Nikon D90, na který nedám vůbec dopustit, i když už mi slouží jako záložní tělo.

Který moment byl pro tebe rozhodující, kdy sis řekla, že se tomu chceš naplno věnovat?

Věnovat se fotografii je můj sen a o to více mě těší, že stále více lidem se mé fotky líbí a nechají se u mě nafotit. Možná ten rozhodující moment přišel nyní, když jsem na mateřské a mám relativně čas se focení věnovat. Má dcera je mým neustálým objektem focení. Uvidíme, co přinese čas. Nechci mít nyní růžové brýle na očích, ale stát pevně nohama na zemi.

Které téma tě nejvíce baví, v čem se cítíš jistá?

Nejvíce mě baví fotografování venku, v exteriéru. Ta rozmanitost přírody, která dodá fotografii něco zajímavého, nevšedního. Ať už jde o portrét, fotografování dětí nebo rodin vždy se snažím maximálně vytěžit prostor a světlo, aby byl výsledek co nejlepší.

Byl nějaký bod, kdy ti něco nešlo a s čím jsi nějakou dobu bojovala ? A co ti pomohlo překonat tuto překážku?

Asi jako každý, kdo si koupil zrcadlovku, tak jsem bojovala s tím, jak si fotoaparát na manuál dobře nastavit. Člověk prostě musí fotit, fotit a fotit a zkoušet, co zrcadlovka dokáže. Jinak pořád s něčím novým bojuji, ale o tom to je. Musím se neustále učit, abych se posunula kupředu.

Co tě inspiruje při focení svatebních fotografií, a jak probíhalo focení tvojí první svatby?

Co mě inspiruje při focení svatby? Asi samotní novomanželé a místo, kde obřad a hostina probíhá. Samozřejmě bych lhala, kdybych neřekla, že se občas dívám a inspiruju u jiných fotografů. Ale stejně každý vnímá stejný moment jinak, takže nic okopírovat v podstatě nejde. Každý fotograf si tam dá něco svého. Tím, že jsou svatby pro mě hodně o zodpovědnosti, aby se fotky co nejvíce povedly a vystihly veškerou tu radostnou a láskyplnou atmosféru, snažím se na každou poctivě připravit.

Co by jsi doporučila párům, které nechtějí moc utrácet za profi fotografy a chtějí se svěřit do rukou amatéra? Je nějaké pravidlo, kterého se držet?

Tady asi vyvstává otázka na to, kdo je „amatér“ a kdo „profesionál“? Obecně se dá asi říci, že profesionál je člověk, který se focením živí a amatér ten, koho baví focení a občas si třeba přivydělá, není to jeho hlavní pracovní náplň. Ale nikde není řečeno, že amatér Vám nemůže nafotit krásné, osobité fotografie oproti některým „profi“ fotografům. Záleží, co snoubenci od svatebních fotografií očekávají, jestli kladou důraz na kvalitu nebo se spokojí s nějakými fotkami a je jim v podstatě jedno, kdo jim svatbu nafotí, hlavně aby to bylo za málo peněz. Focení svateb je opravdu náročná práce. Hodně lidí si to neuvědomuje, ale není to jenom o tom „cvakat“ spouští. Kromě času stráveného na svatbě to obnáší i spoustu hodin práce u počítače. Navíc fotograf, který má se svatbami hodně zkušeností, je na mnoho nečekaných situací připraven. Ví si rady a ví, co je na svatbě důležité vyfotit. Určitě je před svatbou a samotnou domluvou vhodná i osobní schůzka, při které se fotograf se snoubenci poznají a řeknou si své představy a očekávání.

Jak probíhá přímá spolupráce s tebou?

Pokud mají snoubenci zájem o to, abych jim svatbu fotografovala, vždy jsem pro osobní schůzku, kde se s nimi setkám a zjistím, jaká mají přání. Navíc je lepší, že se poznáme dříve než ve svatební den. Takže osobní schůzka je pro mě velmi důležitá, pak už detaily většinou ladíme přes telefon či mail. Při celodenním focení svatby mám po ruce druhého fotografa a asistenta (svého manžela). Jsme spolu už poměrně sehraní a víme, co od sebe očekávat a jakou má každý z nás v ten den úlohu.

Jaký máš názor na svatební líčení, a přelíčení před svatebním focením?

Svatební líčení je určitě velmi důležité. Jako žena vnímám svatební líčení tak, že by mělo být spíše jemnější než hodně výrazné. Ale fotila jsem nádhernou nevěstu, která měla jemné líčení a nádherně rudé rty. Byla naprosto dokonalá. Z vlastní zkušenosti vím, že na přelíčení není moc času, takže většinou se kromě trochu pudru, případně rtěnky, nic jiného nestihne.

Katko považuješ se stále za amatérského fotografa? Kde vidíš hranici, kdy se nebudete bát říct, již jsem “profík”?

Tohle je pro mě hodně těžká otázka. Za „profíka“ se opravdu nepovažuji. Jsem k sobě hodně kritická, ale tohle mě nutí se neustále učit a zlepšovat. Nemám moc ráda rozdělení „amatér“ a „profi“. Někdo, kdo neumí vůbec fotit, se klidně nazve “profíkem“. Je to hodně o sebevědomí a o tom, umět se prodat. Asi to zatím moc neumím. Ráda bych jednou o sobě řekla, že jsem profesionál, ale asi by to měli posoudit lidé, kteří se u mě nechali nafotit.

Můžeme někde vidět tvoji práci a získat i kontakt?

Moji práci můžete vidět na mém nově vzniklém webu a také na Facebooku.

Máš nějaké denní motto, kterým se řídíš? 🙂

Denní motto ani tak nemám, ale mám pár oblíbených: „Užívej každého dne, jako by byl tvůj poslední“ a „Nečiň druhému to, co nechceš, aby on dělal tobě“.

Zdroj: katerinavlhova.cz

Leave a Reply
Your email address will not be published. *

Click on the background to close