Přinášíme další příspěvek ze série Vaše svatba, kde se s námi nevěsty dělí o své zkušenosti, zážitky a dojmy z plánování a průběhu svatebního dne. Tentokrát svůj příběh sepsala Vendula, která od malička snila o tom, že si svatbu zorganizuje sama. Začala plánovat s velkým časovým předstihem, což se (nejen kvůli koronaviru) ukázalo jako ta nejlepší volba. A ted už předáváme slovo.
Snad každá žena si přeje nalézt toho pravého muže, vzít si ho za manžela a strávit po jeho boku zbytek života. Já o své vlastní svatbě snila už jako malá. Často jsem si hrávala na svatební koordinátorku, kreslila si svatební šaty a navrhovala pozvánky. Z těchto dětských her jsem časem vyrostla, ale věděla jsem, že až se objeví ten pravý a požádá mne o ruku, svatbu si budu plánovat sama.
Po čtyřech letech společného života mě manžel požádal o ruku. Stalo se tak začátkem března 2019, den před mými narozeninami. Zhruba v dubnu jsem začala s plánováním svatby. Domluvili jsme se s partnerem, že se vezmeme až za rok v létě, ráda ale plánuji dopředu, což se nakonec ukázalo jako velká výhoda.
Přípravy začínají
Jak by místo naší svatby mělo vypadat, o tom jsem měla vcelku jasnou představu. Svatba na statku, obřad na louce, zkrátka nic honosného a přeplácaného. Manželovi jsem svoji představu nastínila, a jelikož byl stejného názoru, nechal plánování zcela na mně. Zapojil se však do hledání vhodného místa.
Po dvou měsících hledání jsme nakonec vysněné místo našli. Rozhodli jsme se pro Statek Jedraž u Strakonic. Uchvátil nás především krásným prostředím, ochotnými majiteli a také tím, že není svatební veselí časově omezené. Statek si pronajmete na tři dny a je jen na vás, v kolik hodin svatební slavení ukončíte.
Bylo rozhodnuto a my si zarezervovali poslední volné datum na rok 2020: 25. červenec, den, kdy má můj manžel svátek. Náhoda? Osud? Kdo ví. Káždopádně jsem věděla, že tohle místo je pro naši svatbu to pravé.
Začal rok plný příprav. Sice někteří kroutili hlavou, proč začínám plánovat takto brzy, já ale věděla, že měsíc před svatbou mám zkouškové období, proto jsem chtěla mít plno věcí zařízených dopředu, což se ukázalo jako správné rozhodnutí. Když nastala koronavirová krize, svatbu jsme nepřesouvali, vyčkávali jsme a já byla ráda, že si plno věcí dělám sama a nemusím řešit dodavatele a termíny.
Na Jedraži jsme měli zajištěnou hostinu a večerní raut. Pustila jsem se tedy do zařizování ostatních věcí. Dekorace, květiny, sladký raut a mnoho dalšího. S tímto zařizováním mi hodně pomohla mamka. Také jí vděčím za originální výslužku. Nechala vyrobit proutěný košíček, do kterého se dalo perníkové srdce, malá flaštička medoviny a sklenička medu.
Ohledně svatebních šatů jsem měla jasnou představu. Chtěla jsem jednoduché šaty s dlouhou vzdušnou sukní. Ve svatebních salónech jsem ale na takovéto šaty nenatrefila, navíc jsem věděla, že si svatební šaty chci nechat na památku. Nakonec jsem se rozhodla pro sukni s vlečkou a korzet.
Svatební den vyšel na 100 %
Den před svatbou jsem byla hrozně nervózní, pomohlo mi, že se mnou u příprav byla moje svědkyně, mamka, sestra a teta. Díky nim jsem na nervozitu zapomněla, a také jsem ocenila jejich pomoc při zdobení stodoly a restaurace.
Svatební den se vydařil na 100 %. Předpověď slibovala déšť, počasí ale nakonec nabídlo sluneční den a příjemné teplo.
Ráno jsem se přivítala s ženichem, poté jsme společně vítali svatební hosty. Na svatbu bylo pozváno 70 lidí. Obřad byl v jednu hodinu na louce za stodolou, hosté přijížděli od jedenácté hodiny. Měli jsme pro ně připravený malý raut před obřadem, což velmi ocenili.
Obřad nás maličko zklamal, byla to taková 10 minutová úřední záležitost. Při gratulaci nám to však vynahradil manželův tatínek, který nám požehnal.
Po hostině se hosté přesunuli do stodoly a já s manželem odešla k nedalekému rybníku na svatební focení. Fotil nás kamarád Jan Novák, pro kterého je focení velká vášeň a má opravdu veliký talent. Naše svatební fotky jsou díky němu úžasné.
Následovalo krájení dortu, v šest hodin jsme měli náš první tanec, který jsme trénovali dva dny před svatbou. Přesto se nám vydařil jako celá naše svatba. Když jsme s manželem v brzkých ranních hodinách odcházeli ruku v ruce spát, věděli jsme, že svatba byla přesně podle našeho přání. A jsme vděční všem, kteří to s námi prožívali od začátku do konce.
Závěrem bych ráda napsala pár slov budoucím nevěstám. Vaše svatba je jedinečná. Nebude se opakovat a vy už nezažijete stejnou svatbu, jako byla ta vaše. Proto si svatbu a její plánovaní užijte naplno.
Text a fotografie: čtenářka Vendula
Nevěsty! Chcete se i vy podělit o svůj příběh a své zkušenosti? Není nic jednoduššího, stačí vyplnit kontaktní formulář nebo se s námi spojte na Facebooku či Instagramu!
A abyste měly všechny naše články pěkně pohromadě, doporučujeme ke stažení mobilní aplikaci Bride Advisor, kde kromě článků SvatebníhoBlogu.cz najdete také praktické kontakty na osvědčené kvalitní dodavatele.
