Mít společný čas s manželem je jedna z nejdůležitější věcí. Možná někteří z vás s tím problém nemají, práce vám končí v 16:30, a pak už jste do večera doma. A možná někteří mají odpolední směny a někdo třeba podniká, má koníčky, různé aktivity a domů se vrací pozdě večer. Každý to máme jinak.

Ale i když jste spolu denně po práci, co děláte? Někdo vaří, další dodělává resty z práce nebo odpočívá a čte si, popřípadě sedí u počítače, hraje si s mobilem atd.. to jsou věci co běžně děláme, ale otázka zní, v jaké míře.

Razím teorii, že pokud jsou dva lidé v jednom bytě, ještě to neznamená, že spolu tráví čas. Je potřeba něco víc, než jen být pod jednou střechou. Je potřeba si navzájem dávat pozornost, vykonat nějakou společnou aktivitu. Někdy se mě manžel zeptá, co bych chtěla dělat a já velmi často odpovídám: smát se s tebou, něco společně podniknout, třeba si zahrát piškvorky. U toho si povídáme, máme radost, že jsme porazili toho druhého a bavíme se. Může to být ale cokoliv, zahrát si scrabble, lodě, karty, podívat se na Mr. Beana, Přátelé. To je pro mě moment, kdy odložíme stranou každodenní starosti a věci co se nám honí hlavou a soustředíme se na náš vztah.

Chápu, že v dnešní uspěchané době to jde těžko. Ale pokud používáte kalendář a věci trochu plánujete, dejte si tam také společný čas, kdy budete jako manželé budovat vztah. Kdy si zajdete ven na kafe, do kina, doma si pustíte film, dáte si u toho víno, budete sedět a partner Vás chytne kolem ramen, nebo když uvaříte večeři, zkuste si k tomu pustit pomalou hudbu, ztlumit světlo… Můžete dělat cokoliv, ale vyjádřete, že si toho druhého vážíte a teď je čas, kdy se spolu budete mít prostě hezky.

Samožřejmě tyto věci nejdou praktikovat denně, ale také jednou za rok je málo.

 

Pokud nepoužíváte kalendář a věci neplánujete. V téhle oblasti bych vám to chtěla doporučit. Stačí si to ústně s partnerem říct a domluvit se, kdy budete mít jednoduše rande.

Tohle mě naučila má kamarádka. Když jsem byla ještě svobodná, zeptala jsem se jí, co dnes dělá. Odpověděla, že mají s manželem rande. „No dobře a kam jdete?“ následovala má další otázka. (Myslela jsem, že rande vždycky znamená jít na večeři, do kina a podobná událost) a ona řekla: „Ještě nevíme“. Důležité bylo, že budou spolu a budou si navzájem dávat pozornost.

Pokud jste tohle nikdy nepodnikli nebo si říkáte, že na takové věci už nejste. Že už nejste tak poblázněně zamilovaní, tak chápu, že to možná na první pohled vypadá zvláštně. Ale věřte mi, jakmile tohle vyzkoušíte třeba z počátku 2x do měsíce, začne se vám to líbit. A pak budete chtít takové věci častěji a častěji. :)

 

Přeji všem čtenářům, abyste si oblíbili randění nehledě na to, jak dlouho jste s partnerem spolu.

Vaše Monika

 

Sára Vašková

Monika Kolmanová
redaktorka SvatebníBlog.cz